VISI čtvrtek o umělé inteligenci: Skončí marketéři na dlažbě?

Právě jednotlivé AI nástroje vhodné pro práci reklamních agentur, jejich aktuální možnosti, potenciální vývoj i směřování celého segmentu umělé inteligence tvořilo kostru Vojtovy přednášky. Posledním impulsem pro masivní rozšíření AI nástrojů mezi komunitu marketérů bylo zpřístupnění platformy ChatGPT široké veřejnosti loni v listopadu.

Jak poznat skutečnou AI?

Vojta během svého vystoupení nejen zmapoval historii vývoje AI nástrojů a názorně předvedl využití těch nejrozšířenějších, ale pokusil se také odhadnout, nakolik umělá inteligence změní práci marketérů. Už dnes existují oblasti, v nichž dokáže AI lidskou práci plnohodnotně nahradit, ale stále je více takových, které se bez lidské expertizy neobejdou. Zapojení umělé inteligence může obvykle znamenat jistou přidanou hodnotu a takřka vždy přinést časovou úsporu.

Pro účely semináře sestavil Vojta vlastní časovou osu vývoje umělé inteligence, jejíž jednotlivé úseky označil pojmy vědci, pionýři, velký třesk a vítězové. Už před deseti lety se na trhu objevila doslova inflační záplava AI řešení, kdy se každý jen trochu chytřejší algoritmus označoval za Artificial Intelligence technologii, aniž by splňoval základní princip umělé inteligence. Skutečná AI se na základě dodaných podkladů dokáže nejen naučit vše potřebné, ale také prostřednictvím takto získaných informací sama od sebe vytvořit něco nového.

Doba potřebná k získání jednoho milionu uživatelů z pohledu Spotify, Instagramu a ChatGPT.

Výše popsané pionýrské období často využívalo práci vědců, věnujících se principům strojového překladu cizích jazyků. „V AI segmentu je a ještě chvíli bude zmatek. Aktuálně se nacházíme ve stejné situaci, v níž byl trh s osobními počítači před třiceti lety. Proto také nemohu doporučit jeden konkrétní nástroj, s jehož pomocí bude možné zvládnout většinu AI činností,“ přiblížil současný stav Foukal.

Výhody a nevýhody armádního vývoje

Čtvrteční VISI přednáška se proto zaměřila spíše na obecnější popis problematiky umělé inteligence a na pomoc posluchačům s výběrem vhodné aplikace podle jejich potřeb a specifických požadavků. Navíc řada nástrojů využívajících AI technologie mohlo být uvolněno k veřejném použití už dříve. Jejich tvůrci se ale vážně obávali jejich možného zneužití třeba pro tvorbu fake news nebo generování obsahu nerozpoznatelného od textů psaných lidskými autory.

Umělá inteligence je v současnosti také součástí geopolitického boje. Grafické čipy s potřebným výkonem se oficiálně nesmí vyvážet do zemí, jako je Rusko, Čína, Bělorusko, Ukrajina, Afghanistán, Irán nebo Venezuela. Společnost OpenAI, kterou založil Elon Musk a která je provozovatelem aplikace ChatGPT, zase uživatelům z rizikových zemí zakazuje přístup do svých systémů.

Kromě mýtických umělých bytostí s vlastním uvažováním, jako je bronzový robotický obr Thalos z pátého století před naším letopočtem, nebo Golem, co všichni známe tu, má největší zásluhu na rozvoji umělé inteligence armáda. Díky dostatku prostředků a specifickým požadavkům vojenských složek probíhaly už ve dvacátých letech zmiňované pokusy o algoritmizaci jazykového překladu na základě logických pravidel společných většině lidské řeči.

Definice AI a rozdíly v překladu od Googlu, placené služby DeepL a AI platformy ChatGPT.

S rozvojem digitálních technologií nabyla na významu statistika a pravděpodobnost, kdy se z ohromného množství dat vyvinulo strojové učení a metoda deep learningu. „Po pravdě řečeno těmto konkrétním principům rozumí na celém světě jen pár set lidí. Neuronové sítě, neurolingvistické programování, analýzy přirozeného jazyka NLP (Natural Language Processing) a z nich odvozené algoritmy jsou vskutku komplexní a neuvěřitelně komplikované procesy, které rozhodně nedokážete nastudovat za pár týdnů,“ netají Vojta svůj obdiv k práci AI vývojářů.

Text, obraz i zvuk. Pro AI takřka bez problému

Umělá inteligence dnes dokáže s uživateli komunikovat slovem, obrazem i písmem. Chatovací platforma ChatGPT, jejíž spuštění koncem loňského roku spustilo podle Vojty ten skutečný „velký AI třesk“, funguje mimo jiné i jako překladač. Jeho výstupy se díky zapojení vlastního AI algoritmu a odlišného přístupu k jazyku liší od výsledků z Google Translatoru nebo placené služby DeepL. „Jistým handicapem samozřejmě nadále zůstává čeština. Výkony, kterých je umělá inteligence schopná v globálních jazycích typu angličtiny, němčiny nebo francouzštiny, a množství materiálů, které v nich dokázala nastudovat, jsou pochopitelně nesrovnatelné,“ upozornil Foukal.

Čtveřice textových AI generátorů testovaných agenturou Visibility.

Publikum v této souvislosti pochopitelně zaujala praktická zkouška AI systémů, schopných generovat delší souvislé texty podle zadání uživatele. Během přípravy na přednášku otestoval tým agentury Visibility čtveřici těchto nástrojů, mezi nimi nedávno představený Writesonic, nebo Ritter.me, který už je dokonce i implementován do systému Semrush. „Dá se říci, že při našich zkouškách jsme začali na Jasperu a skončili u Copy.AI,“ dodává Vojta jména zbylých dvou aplikací, které podle jeho zkušenosti nabízejí nejkvalitnější výsledky.

Generátory textů mají obvykle zablokovánu možnost zadání politických témat, během prezidentských voleb nereflektovaĺy uvedené systémy ani na jména kandidátů Pavel nebo Babiš. Výsledné výstupy nemohou podle Vojty suplovat finální projekt, ať už jste po umělé inteligenci požadovali vytvoření článku, filmového scénáře nebo cyberpunkové povídky. Za neocenitelné je ale považuje ve fázi brainstormingu, kdy dokážou kreativce nejen správně nasměrovat, ale i patřičně nakopnout k zajímavějším výsledkům.

Etické otázky? Právníci se nemohou dočkat

Zajímavý přístup, který do budoucna určitě zajistí dostatek zakázek pro právnické žraloky, zvolily AI systémy pro obsah, který s jejich pomocí uživatel vygeneroval. Jeho výsledky totiž patří tazateli, a to i v případě jejich dalšího zpeněžování, což je zejména v oblasti grafické tvorby inspirované známými uměleckými díly zárukou budoucích střetů mezi evropským a anglosaským pojetím autorského práva.

Možnost zneužití textových generátorů a konkrétně plagiátorství je také tématem vášnivých debat v akademickém prostředí. Často zmiňovaná platforma ChatGPT dokázala ve Spojených státech úspěšně složit přijímací zkoušky na právnickou fakultu a obecně se AI systémy výborně osvědčují v případě potřeby memorování velkého množství informací a jejich následného předání ve strukturované formě.

Vojtěch Foukal, majitel agentury Visibility Digital

Identifikace textu vygenerovaného umělou inteligencí by ale do budoucna neměla představovat zásadnější problém, zvláště když do jejich vyhledávání zapojíme AI mechanismy. Proto už dnes existují algoritmy na vyhledávání vygenerovaných textů. Další možností je tzv. watermarking, kdy se velcí hráči, pracující s AI texty, domluví a zařadí do nich okem neviditelné prvky pro jejich pozdější snadnou rekognici.

Tým agentury Visibility během interní debaty dospěl k vlastnímu řešení, kdy by Google byl schopný preferovat vygenerované texty, které budou jako takové označeny přímo v kódu stránky, a naopak takto neodlišené texty potlačovat. Obecně platí, že čím delší text, tím jednodušejší je odhalit případný zásah některého z AI nástrojů. „Textové generátory bych používal pro vytvoření kostry chystaného materiálu a ten pak nechal dotvořit člověkem. Časová úspora je stále ohromující a výsledky už jsou nerozeznatelné od stoprocentně lidské práce,“ sumarizuje svá pozorování Vojta.

Nejen autoři textů mohou využít asistenci umělé inteligence. Nástroje jako GitHub Copilot nebo i ono často opakované ChatGPT dokáže radit programátorům během tvorby kódů, díky čemuž mohou zvládnout i třikrát větší objem práce. „Díky podobným nástrojům mohou chytří, kreativní a systematicky uvažující lidé vytvořit t i pětkrát více požadovaného obsahu než dosud. Stále ale bude přítomný a nezastupitelný lidský faktor, podobně jako v oblastech hraničicích s uměním. Každopádně věřím, že lidé, kteří mají cit pro jazyk i technologii a dokážou tyto dvě věci skloubit, budou schopni vydělat neuvěřitelné peníze,“ motivuje Vojta zájemce o AI řešení.

Surrealističtější než Dalí

Zpřístupnění textové platformy ChatGPT znamenalo rázný kopanec do dveří slibujících další rozvoj umělé inteligence. Ve velmi podobné míře ale na sociálních sítích rezonovaly i grafické výstupy vytvářené nadšenými uživateli nově vznikajících AI generátorů vizuálního obsahu. Za nejpopulárnějším z nich, aplikací Dall-e, stojí stejná společnost OpenAI, která představila Chat GPT. Pro práci s přirozenou řečí a textem vyvinula algoritmus GPT3, na generování obrázků je určen algoritmus Dall-E2. Systém je založen na znalosti 650 milionů obrázků, opatřených popiskami. Algoritmus nijak neřeší obsah obrázku, pouze se na základě připojených popisků snaží nabízet co nejrelevantnější výsledky na uživatelské dotazy.

Dotaz umožňující vytvoření obrázku pláže s palmami.

Správně položený dotaz je naprosto klíčový pro získání relevantního výsledku, pro platformu Dall-e je dokonce dostupná i více než osmdesátistránková příručka, jak správně specifikovat parametry požadovaných obrázků, protože zdaleka ne všechny výstupy odpovídají zadaným představám uživatele. Právě u vizuálního obsahu jsou podle Vojty aktuální limity AI technologií asi nejlépe viditelné.

Generování obrázků přitom představuje dnes asi největší AI byznys, jednotlivé aplikace už jsou často integrovány do řady populárních nástrojů, jako je například online grafická platforma Canva nebo fotobanka Shutterstock. Konkurenční Getty Images sice zahájila soudní spor o autorská práva ke dvanácti milionům fotografií se společností Stability AI, tvůrcem nástroje Stable Diffusion, zároveň ale oznámila zahájení spolupráce s izraelskou platformou BRIA.

I obrázek kočky vyžaduje přesné parametry dotazu.

Algoritmus totiž umí nejen generovat nové obrázky na základě uživatelského zadání, ale také upravovat již existující, včetně variací populárních děl známých umělců. Podle uživatelské příručky patří vytvořený materiál opět zadavateli dotazu, včetně „práva tisknout, prodávat a dále zpeněžovat“ takto vygenerované obrázky.

V dalším soudním sporu souvisejícím s AI se řada tvůrců, z jejichž děl se AI stroje učily, vzbouřila proti jejich „bezplatnému zneužití“. Pravidla ohledně využití AI generovaného obsahu se tak pravděpodobně dočkají jistých změn, reflektujících neoddiskutovatelný fakt, že vytvořit například časosběrnou fotografii krajiny může zabrat týdny, ale AI online nástroje dokáží vygenerovat desítky jejích variací doslova během několika vteřin.

Vítězové a poražení…

Kromě aplikací vyvinutých velkými hráči typu OpenAI, do níž mimochodem Microsoft investoval úctyhodných deset miliard dolarů a po jejich splacení bude mít nárok na téměř polovinu budoucích zisků společnosti, existují i nástroje nezávislých studií. Konkrétně zaznělo doporučení platformy NightCafe, která kombinuje pět původních algoritmů na generování různých stylů grafiky. Aplikace Midjourney je zase integrována přímo do Discordu, díky čemuž se mohou uživatelé inspirovat předchozími dotazy a výslednými výstupy

Na trhu jsou dostupné i AI aplikace na mluvené slovo, často využívané v segmentu telemarketingu. Na ten se zaměřuje i český projekt Telma AI. Kromě velkoryse pojatých projektů, jako je právě OpenAI, tak existuje i řada nezávislých vývojářů. Jejich produkty ale někdy nabízejí jako placené nástroje funkce, které jiné systémy nabízejí v podstatně sofistikovanější formě a zdarma.

Vítězové AI horečky podle konzultantů firmy Neeva

AI systémy jsou velmi náročné na výpočetní výkon, obecně se proto předpokládá, že velkorysá investice Microsoftu do OpenAI se počítačovému gigantu z větší části vrátí ve formě poplatků za cloudové služby. Vítězi AI horečky se tak kromě několika úspěšných projektů, které s největší pravděpodobností skončí svoji kariéru odprodejem některému z IT hegemonů, stanou hlavně firmy s dostatečně robustní infrastrukturou, jako je Amazon nebo Google.

AI není diktátor, AI je kamarád

Kromě klíčové role správně položené otázky ještě Vojta závěrem vysvětlil filosofii dotazování se AI asistentů, která se liší od klasického vyhledávání na Googlu, „Konkrétně ChatGPT se nemusíte ptát jen na bazální otázky, ale můžete se třeba dotázat, v jakém oboru máte podnikat a jakou strategii zvolit na rozjezd,“ nabízí díky systému nové možnosti.

Platforma navíc nefunguje jako finální autorita. I v zakládacích dokumentech AI platformy uvádí, že se mohou a budou mýlit, protože omyl je nedílnou součástí procesu učení. „ChatGPT nevyužívám jako konzultanta, od něhož očekávám jasné odpovědi. Osobně vnímám umělou inteligenci spíše jako digitálního parťáka, se kterým si mohu zajímavě popovídat na dané téma, vyzkoušet jeho reakce na nově se vyskytnuvší problémy a poslechnout si jeho návrhy řešení,“ říká závěrem Vojta.

REGISTRUJTE SE NA DALŠÍ “POVINNÝ” VISI ČTVRTEK