Rozhovor o udržitelnosti a podnikání. Přinášíme vám rozhovor na téma udržitelnosti mezi Kateřinou Kang a Vojtou Foukalem. Co motivuje Vojtu ke změnám ve VISI, kdo jsou jeho vzory a proč udržitelnost? První z řady článků na toto téma.

Katka se ptá: Proč ses rozhodl pro udržitelné cíle ve VISIBILITY DIGITAL?

Vojta odpovídá: Nešlo ani tak o nějaké nové rozhodnutí. Spíše pojmenování části hodnot, která spojuje náš tým. Zodpovědné podnikání je pro mě vcelku široké téma.

Ve svých firmách jsem se vždy řídil zodpovědností primárně vůči lidem, kteří pro mě pracovali. Do firmy jsem například často brali ženy, které byly ve věku a vztahu, kdy bylo vysoce pravděpodobné, že si budou chtít s partnerem pořídit rodinu a je spousta firem, které se cíleně vyhýbají ženám v této situaci. My jsme s tím naopak nikdy neměli problém a naopak se otevřeně bavíme o plánech na rodinu a snažíme se společně nastavit spolupráci tak, aby mohly skloubit pracovní a rodinné priority.

Otevřenost všem možným typům lidí a hodnot je v naší DNA od začátku.

Vojta se ptá: Ty jsi taky VISI prošla a následně jsi založila asi největší skupinu kopíků na českém Facebooku. Jakou stopu jsme zanechali na tobě – a prosím dobré i špatné.

Katka odpovídá: Pracovat pro VISIBILITY pro mě bylo důležité z několika důvodů. Ta spolupráce mi přinesla hned několik schopných specialistů do života, s některými z nich jsem stále v pracovním i nepracovním kontaktu. A jsem za to moc vděčná. Taky mi tím došlo, že nechci psát pro jakýkoliv projekt, že chci mít volbu si “vybrat” jako na volné noze. Nechci psát pro některé obory a průmysly. To vnímám jako dlouhodobou udržitelnost pro sebe samu a moje hodnoty.  

Katka se ptá: Jaké první kroky jste ve firmě pro udržitelnost podnikli?

Vojta odpovídá:Pokud bychom se zaměřili spíše na oblast ekologie, tak tam je se toho moc nedělo. Mnoho lidí z týmů praktikuje plogging (aktivita kombinující běhání a sbírání odpadků. Zrodil se ve Švédsku v roce 2016), například v akci “Ukliďme Česko”. Odpad třídíme nadstandardně. Ale nejsme výrobní firma, nemáme mnoho odpadů, obalů, výrobu, ani energetickou spotřebu. Ale již zhruba rok jsme se bavili o tom, že několik z nás doma prosazuje obměnu úklidových prostředků za ekologické a že by se to samé dalo aplikovat ve firmě. A zároveň zveřejnit proč a jak jsme to provedli. Vznikl tak článek Přemýšleli jste o zeleném úklidu?, za který patří velké díky naší Natálii, za realizaci celé změny.

Vojta se ptá: Jediné, co netřídíme, je odpad z ovoce a zeleniny, máš nějaký návrh, co s tímto odpadem?

Katka odpovídá: Netřídění bioodpadu je, bohužel, hodně rozšířené. 40 – 60 % odpadu v českých černých popelnicích tvoří bioodpad, který by mohl dál sloužit. Podle nedávného výzkumu jeden obyvatel sídliště vyhodí až 33 kg potravin za rok. Pokud tedy v okolí VISI není žádná hnědá popelnice, vnitroblok s kompostem ani zahrádka, můžete kompostovat. Kompostér nebo vermikompostér vám promění zbytky z kuchyně na přírodní hnojivo pro pokojovky v práci, doma nebo pro trávník před domem. Kokoza.cz na to vytvořila brožury ke stažení zdarma Kompostování ve městě a Jak na vermikompostování. Zbytečnému plýtvání jídlem se věnuje projekt Zachraň jídlo. Dělá osvětu a píše kuchařky, jak vařit ze zbytků, které by skončily v koši. Něco, co dělala běžně každá československá babička, ale dneska se to musí připomínat.

Katka se ptá: Jaké další kroky plánujete ve VISIBILITY do budoucna? Budete kompostovat?

Vojta odpovídá: Mnoho firem si ekologickou “odpovědnost” vyřeší nákupem různých forem “odpustků” (vysázení stromů někým jiným, najdeme jiný příklad? A pod.). Mě osobně více láká diskuse nad tím, co může udělat každý jednotlivec a firma jako taková jinak ve své denní činnosti.

A hlavně zodpovědné podnikání je mnohem širší téma, než jen ekologie. Za mě jsou nyní nejzajímavější zapojení ploggingu do našich teambuildingu. Prostě si lokalitě každého teambuildingu chceme vybrat nějaký mikroregion a ten během pár hodin zbavit odpadků.

Dlouhodobě by mě lákalo vybudovat nějaké podnikatelské městečko na okraji Prahy, které by bylo energeticky soběstačné, řešilo nízkoenergetické domky/kanceláře a bylo hodně zelené.

A především je pro mě odpovědnost za to, jaký dopad má naše podnikání na společnost. Aby každý, kdo projde VISI dostal co nejlepší prostor k realizaci své unikátní osobnosti a až VISI jednou opustí, tak aby cítil svůj osobní a profesní posun, který mu čas ve VISI umožnil.

A možná zvážíme kompostér… 

Vojta se ptá: A co bys udělala ty, jaké změny, pokud bys řídila firmu našeho typu – tedy kancelář a prodej znalostí?

Katka odpovídá: Souhlasím s tebou, že to je především o jednotlivci a o tom, co může dělat každý den. Těžko se někomu vnucují takové principy, přijde mi jednodušší si takové lidi do firmy už rovnou vybírat – jestli jim záleží na životním prostředí a na “zdraví” pracovního prostředí. Kdybych tedy měla takové ambice mít “zelenější” firmu, tak bych s takovým záměrem už dělala výběrová řízení. Pokud s tím chce ale nějaká firma začít po několika letech, je spousta možností. Například je možné používat netoxické úklidové prostředky, vyhnout se jednorázovým plastům, mít zdravé eko barvy na stěnách i laky na nábytku firmy, odebírat “zelenou” elektřinu, třídit a snižovat odpad, bioodpad házet do hnědé popelnice nebo kompostéru, používat recyklovaný papír a eko tisk, snižovat živočišné produkty v ledničce/na firemním menu, nakupovat lokální suroviny, mít firemní auta bez fosilních paliv, perlátory na vodovodních kohoutcích, které snižují spotřebu vody o desítky procent a na WC šetřič splachování,… Je toho mnoho, co má dopad každý den. 

Katka se ptá: Co je podle tebe největší problém v udržitelnosti pro firmy?

Vojta odpovídá: Za mě je to především povrchnost přístupu velké části firem (například “odpustky” výše) a zúžení pouze na ekologii. Podle mě je udržitelnost primárně o přístupu k lidem, dopadu mého podnikání na ně a ekologická odpovědnost jako změna denního fungování jednotlivce i organizace. Bez dotací, bez odpustků.

Vojta se ptá: Jak vidíš ty ekologickou odpovědnost?

Katka odpovídá: Pro mě je ekologická odpovědnost téma, které je hodně široké. Není to jen o způsobu cestování do zahraničí nebo jídelníčku. Je i o tom, pro koho pracuju a jaké hodnoty tato firma nebo organizace má. Když budu jezdit do práce místo autem MHD, nejíst maso a mléčné produkty, tak asi nebudu pracovat pro Coca Colu, která patří mezi “top” znečišťovatele plasty na světě. Je to teď hodně vidět na nastupující generaci, která propaguje second handy, smysluplné projekty a záleží jí na eko-bio-udržitelnosti. Myslím, že to je hodně ozdravný trend. Někteří z nich to učí i své rodiče. Na druhou stranu mi přijde úsměvné se tady bavit o tom, jak můžeme být nyní eko, když ještě nedávno chodili lidé pro mléko ve skle se síťovkou a celé léto trávili na chatách bez koupelny a elektřiny. Bylo normální s ničím neplýtvat, vařit ze zbytků, zavařovat, opravovat,…

Katka se ptá: Co by podle tebe firmám pomohlo nebo ulehčilo přechod na udržitelnější a ekologičtější provoz?

Vojta odpovídá: Praktické návody a příklady jak na to (viz náš článek Přemýšleli jste o zeleném úklidu?) a znormálnění odpovědného přístupu. Zodpovědný se nerovná jen ekologický a ani jedno by nemělo být extremistické. Prostě zodpovědné podnikání je nový standard.

Vojta se ptá: Jaké jsou podle tebe TOP3 zdroje inspirace v ČR, pokud by kdokoliv chtěl změnit fungování firmy, ve které zrovna pracuje? 

Katka odpovídá: To hodně záleží na tom, v čem se daná firma chce posouvat. Dá se na to dívat z hlediska fungování – pak bych doporučila třeba knihy od nakladatelství Jan Melvil Publishing, které vydává knihy jako Restart a jim podobné. Co se týče slušnosti a odpovědnosti, tak skvělou osvětu dělá Tomáš Hajzler, a projekt Slušná firma. Na Tomášově webu vás třeba hned trkne, že má otevřeně jiné ceny pro neziskovky, slušné firmy a ostatní firmy. Takhle nějak by mohly přece “znevýhodňovat” státy firmy, které produkují desítky % emisí ročně, ne? 

Katka se ptá: Je někdo tvůj vzor v udržitelnosti (jedinec/firma/stát/…)? Jestli ano, tak proč?

Vojta odpovídá: Osobně mě inspirují spíše relativně menší podnikatelé, kde cítím autenticitu osoby zakladatele a hodnot týmu, než žebříčky globálních zodpovědných firem (viz např. Forbes), kde mám pocit, že motivace a aktivity jsou více hnány ekonomicky a za zodpovědné spíše proklamované následně.

Osobní příklady:

  • Patagonia – miluji přírodu a hory a Patagonia je jedna ze značek, které podle mě spojují ekologii a kvalitu produktů.
  • Sonnentor a Josef Dvořáček – byl jsem u něj loni a je to za mě etalon zodpovědného přístupu a sladění s top kvalitou.
  • Etnetera – český příklad firmy, která má podobnou filosofii přístupu k lidem a společnosti (i když si občas někde konkurujeme).
  • Tesla a Elon Musk – ano, spousta materiálů v bateriích a jejich získávání je opakem zodpovědného přístupu, ale mě se líbí málo známý fakt, že Elon zásadně tlačí na recyklovatelnost baterií, která je až 90% a od kritického množství elektromobilů očekává zásadní propad potřeby těžby vzácných kovů.

Vojta se ptá: A tvé vzory?

Katka odpovídá: Můj vzor je David Attenborough, který ve svém věku nesedí před televizí, ale vystřihl dokument Život na naší planetě, který hodně lidem otevřel oči. Dostal se totiž i k těm, kteří se do té doby o ekologii moc nezajímali. Mým dalším vzorem je Bryce Langston a jeho YouTubový kanál Living Big in a Tiny House, který inspiruje k jednodušším, minimalistějším a ekologičtějším variantám bydlení. Dnes má přes 4 miliony sledujících a inspirace bydlení z mnoha zemí. A pak mám oblíbeného “art-ivistu” z Islandu, který si říká Styngvi. Dělá ilustrace a grafiky, které lidem mohou změnit úhel pohledu na řadu důležitých témat. To jsou slavné osobnosti, ale myslím, že se zapomíná v debatě o odpovědnosti a ekologii na lidi, kteří žijí skromným a ekologickým životem naprosto přirozeně či intuitivně, nedávají to na žádnou sociální síť a nečekají za to od nikoho medaili. A takových je na světě mnoho.

Rozhovor vedli Kateřina Kang ze společnosti Econea a Vojtěch Foukal, spoluzakladatel agentury VISIBILITY DIGITAL

Rozhovor připravila Petra Kubálková

25. 6. 2021 | autor: Petra Kubálková