Z vrcholové manažerky k syndromu vyhoření
Pokud bychom měli použít jen jedno slovo, které by popsalo dnešní dobu, asi by většinu z nás napadlo slovo “rychlost”. Zrychluje totiž vše. Nejen množství informací, které se na nás “valí”, ale i nároky, které na nás klade okolí… Zdá se, že seznam denních úkolů je prostě nekonečný. Snažíme se vše zvládnout a zkrátka nedokážeme tzv. vypnout.
Simona Zábržová, zakladatelka projektu Soulmio, to moc dobře zná. Více než 15 let pracovala na vysokých manažerských pozicích, a pracovala prakticky neustále…
A pak vyhořela. Dokonce dvakrát. Na základě těchto zkušeností se rozhodla založit komplexní program duševního zdraví. V roce 2019 celou myšlenku propracovala a v květnu 2020 ho pod názvem Soulmio, uvedla na trh.
VISIbility je, a chce být, zaměstnavatelem, který své lidi podporuje a pečuje o ně. Navázání spolupráce se společností Soulmio tedy bylo logickým krokem. Program prevence psychického zdraví ve firmách jsme zahájili v lednu letošního roku a společně se Simonou jsme v minulém měsíci obnovili tradici společensko-edukativních VISIčtvrtků.
Tentokrát na téma “Psychika, energie a štěstí mezi lockdowny”, a více se nejen o Povinném VISIčtvrtku dozvíte z rozhovoru Vojty Foukala se Simonou Zábržovou.
Vojta se ptá: Popudem pro vznik programu Soulmio byla tvoje vlastní zkušenost se syndromem vyhoření. Co bylo tou “poslední kapkou”, kdy sis uvědomila, že potřebuješ změnu?
Simona odpovídá: Prožít si dvojnásobný syndrom vyhoření u mě byl stop stav celého života zhruba na 1 rok. A to je spoustu času přemýšlení, čtení, odpočinek, spánek, meditace. Věnovala jsem se sama sobě a ptala se, proč si tak dobrovolně ubližuju? Tuhle otázku jsem si položila snad tisíckrát a hledala odpovědi.
Vojta se ptá: Syndrom vyhoření si mnoho lidí spojuje právě s vrcholovým managementem, ale může postihnout kohokoliv z nás. Je to tak? Pokud ano, dokázala bych vyjmenovat konkrétní signály, které by nás měly varovat?
Simona odpovídá: Ano, vyhoření bývá často spojováno s největšími talenty firmy, protože se od nich nejvíce očekává. Faktem je, že může potkat kohokoliv z nás. Doba je plná nejistot a stresů, a to přímo nahrává syndromu vyhoření.
Varovat nás mohou signály jako je dlouhodobé emoční i fyzické vyčerpání, ztráta radosti ze života, bezdůvodná nesnášenlivost lidí, mulové naplnění v životě, dlouhodobě negativní myšlenky, nechuť se podílet na jakýchkoliv radostných aktivitách, maximální omezení sociálních kontaktů, apod. Člověk se cítí často osamocený a má pocit, že mu nikdo nerozumí.
Vojta se ptá: Předpokládám, že kandidát na vyhoření by měl ideálně vyhledat odbornou pomoc. Jinak řečeno si domluvit sezení s terapeutem nebo koučem. A jak se vlastně podle tebe pozná dobrý terapeut nebo kouč?
Simona odpovídá: S dobrým terapeutem či koučem funguje chemie a maximální důvěra, jako v jakémkoliv jiném prospěšném vztahu. Každému sedne něco jiného, každopádně dobrý terapeut se pozná tak, že se jeho klientovi zlepšuje dlouhodobě kvalita života a daří se mu mít kontrolu nad tématem, s kterým za terapeutem přišel.
Vojta se ptá: Projekt Soulmio nabízí komplexní program psychického zdraví ve firmách. Můžeš prosím našim čtenářům přiblížit jeho smysl a fungování?
Simona odpovídá: Celý program stojí na čtyřech hlavních pilířích, které je možné kombinovat. Patří mezi ně psychologická online poradna, prevence mental wellness, workshopy a strategické HR konzultace. V online poradně si zájemce vybere z týmu seniorních psychologů nebo psychoterapeutů takového, který je mu sympatický. S ním se může spojit a své téma konzultovat online. Poradna je dostupná každý den od 8 do 20 hodin, včetně víkendů.
Pod pojmem mental wellness se skrývá prevence: vzdělávací videa s psychologem, široká škála odborných článků na pracovní i soukromá témata, pravidelné live streamy s psychologem, online meditace a podcasty.
Oblíbené jsou i webináře. Nejčastěji školíme témata jako je psychologické bezpečí v týmu, psychohygiena, motivace, fungování mozku, práce s energií, prevence konfliktů a mediace, syndrom vyhoření, práce se stresem a strachem.
Posledním pilířem jsou HR konzultace, které poskytujeme v rámci našeho programu vedoucím oddělení lidských zdrojů.
Vojta se ptá: Právě období lockdownů a především období mezi lockdowny leccos změnilo… Zaměstnavatelé i zaměstnanci byli a jsou “přinuceni” změnit způsob svého myšlení. Myslíš, že “tlak na výkon” už ve firmách nebude hlavní prioritou?
Simona odpovídá: Tlak bude nadále vznikat tam, kde se lidé nepoučili. Spousta firem mi ale dělá radost, změna myšlení tam proběhla.
Vojta se ptá: Po roce a půl se dne 30. 09. uskutečnil Povinný VISIčtvrtek. Nejprve bych ti chtěl ještě jednou poděkovat, že jsi přijala naše pozvání a sdílela jsi s námi své zkušenosti. Mimo jiné jsi pro nás “vytáhla” 10 témat, která v rámci psychologické poradny v jednotlivých firmách nejvíce rezonovala. Byla bys tak laskavá a prozradila je i čtenářům našeho blogu?
Simona odpovídá: Ve firmách vyplavalo na povrch hned několik témat. Často se mísila témata pracovní a osobní. Namátkou se u nás v poradně řešili aktivně tyto oblasti: rodinné vztahy, šikana v práci, neschopnost motivace lidí na dálku, syndrom vyhoření, domácí násilí, týmové konflikty, nezvladatelné emoce, strachy o budoucnost, stres z nejistot, vypovídání se někomu cizímu.
Rozhovor vedl Vojtěch Foukal, spoluzakladatel agentury VISIBILITY DIGITAL, a Simona Zábržová ze společnosti Soulmio.
Rozhovor připravily Natálie Richterová a Petra Kubálková
Na cestě k udržitelnosti
Co je to modrý život? Přece foglarovský zápisníček dobrých skutků a vybarvování těch dní namodro, ve kterých jsme to s dobrotou neodflákli. Nemusí to být stoprocentní, ale zelená by jednou měla převládnout všude tam, kde firemní tělo hromadí 50x víc odpadu, než je součet jejích částí. To jako nás, kdo tam děláme.
Eko kancelář – skoro jako Maledivy. Nyní už dostupné všem.
Ekologie nemá být jen pro bohaté, nebo jen pro vegany (ať si ji přestanou nárokovat :D) Má to být pragmatický životní styl pro všechny. A tak po této cestě kráčíme.
První drastické změny směrem k ekologii a udržitelnosti jsme u nás v kanceláři začali vymýšlením, jak to těm uklízečkám řekneme, že naše draze vyrecyklované obědové krabičky nemají házet do komunálního odpadu. Druhé otočení kormidlem, a začali jsme se zajímat o to, ČÍM nám tu uklízejí?
Trochu jsme si to nastudovali. Lepší úklid – 4 pravidla (+1 navíc)
Sdružení sítě ekologických poraden STEP, z.s. vypracovalo metodiku ekologického úklidu pro zadavatele ve veřejném sektoru. Přečetli jsme, souhlasíme a vybíráme nejdůležitější body:
Udržitelný úklid znamená, snažit se rozpouštět špínu co nejméně chemicky, a co nejvíc mechanicky.
Nejsme přece ve viktoriánské éře, kdy se všichni báli neviditelných bakterií, ani nám v koupelně nevybuchují první ukázky zatím bezvodé hygienické kanalizace.
- Dezinfekce nemusí zničit všechno živé v okruhu 20 kilometrů jako vodíková puma.
- Za používání mikrovláknových utěrek a mopů rozdáváme hvězdičku! Tyto produkty moderního čínského inženýrství totiž dokážou nasát usazeniny i bez použití jarů a čistidel, které po spláchnutí do odpadu přispívají k nepěkné přírodní kalamitě.
- Chránit povrchy, aby se neušpinily. Odborným jazykem: uzavírat póry materiálů (znamená to pravidelné voskování, vyplňování pórů atd.), tak aby nebylo nutné užívat radikální čističe na úplně běžnou údržbu. Tak.
- Nově zakoupené ekologické úklidové prostředky samozřejmě i přesně dávkujeme – není třeba lít je po litrech.
Používáme čistidla ekologicky šetrná a bez umělých aromatických složek, které se z vody nedají vyčistit (panika! Už I v českých rybnících hynou ryby? Jo.).
Celoevropský zákaz jednorázových plastů
V Evropě už od 1. července nechceme žádné provinilé pocity při pohledu na mořské koníky zamotané do plastových brček.
Na základě směrnice z evropského parlamentu se proto už nesmí uvádět do oběhu jednorázové plastové nádobí a další ohavné komponenty typu držátek na balónky.
Tak jsme se nad sebou zamysleli, a sepsali, co u nás vede hromadící hitparádu.
- Plastové lahve od nealka – ale ty už dávno nepoužíváme, chachá, místo toho máme dvě filtrovací konvice na vodu a takto si tu spolu pijeme.
- Skleněné láhve – to nejsou plasty, ale od piva a vína se jich po večírcích sejde vždy dostatek (hurá, už se zase můžeme scházet) – všechno recyklujeme, nehledě na zbytkové promile po firemním teambuildingu. A naše uklízečky zase byly dávno instruovány, kam s tím do sběru.
- Kapsle na kávu – tak těch bychom se celkem rádi zbavili, ale naštěstí se taky recyklují. Lépe řečeno, jmenovitě firma Nespresso své kapsle recykluje a pravidelně si k nám jezdí pro použitou kávu, takže jistou náplastí na toho Krakena, kterého vynálezem svých kapslí vypustili, to přece jen je.
- Obaly od jídla a obědů – tady se pomalu ohlížíme po Re-krabičkách a bio obalech, ale jinak s tím nelze nic dělat než to, že se blíží jejich zákaz. Jsme velmi zvědaví, co se bude dít, a jestli budeme do půl roku všichni ochotně točit vratné obaly. Pandemie s jednorázovými plasty hodně zamávala směrem nahoru!
Zpoplatnění igelitových tašek snížilo jejich spotřebu o 80%, tak uvidíme, jaké přijdou inovace.
VISI a udržitelné podnikání
Rozhovor o udržitelnosti a podnikání. Přinášíme vám rozhovor na téma udržitelnosti mezi Kateřinou Kang a Vojtou Foukalem. Co motivuje Vojtu ke změnám ve VISI, kdo jsou jeho vzory a proč udržitelnost? První z řady článků na toto téma.
Katka se ptá: Proč ses rozhodl pro udržitelné cíle ve VISIBILITY DIGITAL?
Vojta odpovídá: Nešlo ani tak o nějaké nové rozhodnutí. Spíše pojmenování části hodnot, která spojuje náš tým. Zodpovědné podnikání je pro mě vcelku široké téma.
Ve svých firmách jsem se vždy řídil zodpovědností primárně vůči lidem, kteří pro mě pracovali. Do firmy jsem například často brali ženy, které byly ve věku a vztahu, kdy bylo vysoce pravděpodobné, že si budou chtít s partnerem pořídit rodinu a je spousta firem, které se cíleně vyhýbají ženám v této situaci. My jsme s tím naopak nikdy neměli problém a naopak se otevřeně bavíme o plánech na rodinu a snažíme se společně nastavit spolupráci tak, aby mohly skloubit pracovní a rodinné priority.
Otevřenost všem možným typům lidí a hodnot je v naší DNA od začátku.
Vojta se ptá: Ty jsi taky VISI prošla a následně jsi založila asi největší skupinu kopíků na českém Facebooku. Jakou stopu jsme zanechali na tobě – a prosím dobré i špatné.
Katka odpovídá: Pracovat pro VISIBILITY pro mě bylo důležité z několika důvodů. Ta spolupráce mi přinesla hned několik schopných specialistů do života, s některými z nich jsem stále v pracovním i nepracovním kontaktu. A jsem za to moc vděčná. Taky mi tím došlo, že nechci psát pro jakýkoliv projekt, že chci mít volbu si “vybrat” jako na volné noze. Nechci psát pro některé obory a průmysly. To vnímám jako dlouhodobou udržitelnost pro sebe samu a moje hodnoty.
Katka se ptá: Jaké první kroky jste ve firmě pro udržitelnost podnikli?
Vojta odpovídá:Pokud bychom se zaměřili spíše na oblast ekologie, tak tam je se toho moc nedělo. Mnoho lidí z týmů praktikuje plogging (aktivita kombinující běhání a sbírání odpadků. Zrodil se ve Švédsku v roce 2016), například v akci “Ukliďme Česko”. Odpad třídíme nadstandardně. Ale nejsme výrobní firma, nemáme mnoho odpadů, obalů, výrobu, ani energetickou spotřebu. Ale již zhruba rok jsme se bavili o tom, že několik z nás doma prosazuje obměnu úklidových prostředků za ekologické a že by se to samé dalo aplikovat ve firmě. A zároveň zveřejnit proč a jak jsme to provedli. Vznikl tak článek Přemýšleli jste o zeleném úklidu?, za který patří velké díky naší Natálii, za realizaci celé změny.
Vojta se ptá: Jediné, co netřídíme, je odpad z ovoce a zeleniny, máš nějaký návrh, co s tímto odpadem?
Katka odpovídá: Netřídění bioodpadu je, bohužel, hodně rozšířené. 40 – 60 % odpadu v českých černých popelnicích tvoří bioodpad, který by mohl dál sloužit. Podle nedávného výzkumu jeden obyvatel sídliště vyhodí až 33 kg potravin za rok. Pokud tedy v okolí VISI není žádná hnědá popelnice, vnitroblok s kompostem ani zahrádka, můžete kompostovat. Kompostér nebo vermikompostér vám promění zbytky z kuchyně na přírodní hnojivo pro pokojovky v práci, doma nebo pro trávník před domem. Kokoza.cz na to vytvořila brožury ke stažení zdarma Kompostování ve městě a Jak na vermikompostování. Zbytečnému plýtvání jídlem se věnuje projekt Zachraň jídlo. Dělá osvětu a píše kuchařky, jak vařit ze zbytků, které by skončily v koši. Něco, co dělala běžně každá československá babička, ale dneska se to musí připomínat.
Katka se ptá: Jaké další kroky plánujete ve VISIBILITY do budoucna? Budete kompostovat?
Vojta odpovídá: Mnoho firem si ekologickou “odpovědnost” vyřeší nákupem různých forem “odpustků” (vysázení stromů někým jiným, najdeme jiný příklad? A pod.). Mě osobně více láká diskuse nad tím, co může udělat každý jednotlivec a firma jako taková jinak ve své denní činnosti.
A hlavně zodpovědné podnikání je mnohem širší téma, než jen ekologie. Za mě jsou nyní nejzajímavější zapojení ploggingu do našich teambuildingu. Prostě si lokalitě každého teambuildingu chceme vybrat nějaký mikroregion a ten během pár hodin zbavit odpadků.
Dlouhodobě by mě lákalo vybudovat nějaké podnikatelské městečko na okraji Prahy, které by bylo energeticky soběstačné, řešilo nízkoenergetické domky/kanceláře a bylo hodně zelené.
A především je pro mě odpovědnost za to, jaký dopad má naše podnikání na společnost. Aby každý, kdo projde VISI dostal co nejlepší prostor k realizaci své unikátní osobnosti a až VISI jednou opustí, tak aby cítil svůj osobní a profesní posun, který mu čas ve VISI umožnil.
A možná zvážíme kompostér…
Vojta se ptá: A co bys udělala ty, jaké změny, pokud bys řídila firmu našeho typu – tedy kancelář a prodej znalostí?
Katka odpovídá: Souhlasím s tebou, že to je především o jednotlivci a o tom, co může dělat každý den. Těžko se někomu vnucují takové principy, přijde mi jednodušší si takové lidi do firmy už rovnou vybírat – jestli jim záleží na životním prostředí a na “zdraví” pracovního prostředí. Kdybych tedy měla takové ambice mít “zelenější” firmu, tak bych s takovým záměrem už dělala výběrová řízení. Pokud s tím chce ale nějaká firma začít po několika letech, je spousta možností. Například je možné používat netoxické úklidové prostředky, vyhnout se jednorázovým plastům, mít zdravé eko barvy na stěnách i laky na nábytku firmy, odebírat “zelenou” elektřinu, třídit a snižovat odpad, bioodpad házet do hnědé popelnice nebo kompostéru, používat recyklovaný papír a eko tisk, snižovat živočišné produkty v ledničce/na firemním menu, nakupovat lokální suroviny, mít firemní auta bez fosilních paliv, perlátory na vodovodních kohoutcích, které snižují spotřebu vody o desítky procent a na WC šetřič splachování,… Je toho mnoho, co má dopad každý den.
Katka se ptá: Co je podle tebe největší problém v udržitelnosti pro firmy?
Vojta odpovídá: Za mě je to především povrchnost přístupu velké části firem (například “odpustky” výše) a zúžení pouze na ekologii. Podle mě je udržitelnost primárně o přístupu k lidem, dopadu mého podnikání na ně a ekologická odpovědnost jako změna denního fungování jednotlivce i organizace. Bez dotací, bez odpustků.
Vojta se ptá: Jak vidíš ty ekologickou odpovědnost?
Katka odpovídá: Pro mě je ekologická odpovědnost téma, které je hodně široké. Není to jen o způsobu cestování do zahraničí nebo jídelníčku. Je i o tom, pro koho pracuju a jaké hodnoty tato firma nebo organizace má. Když budu jezdit do práce místo autem MHD, nejíst maso a mléčné produkty, tak asi nebudu pracovat pro Coca Colu, která patří mezi “top” znečišťovatele plasty na světě. Je to teď hodně vidět na nastupující generaci, která propaguje second handy, smysluplné projekty a záleží jí na eko-bio-udržitelnosti. Myslím, že to je hodně ozdravný trend. Někteří z nich to učí i své rodiče. Na druhou stranu mi přijde úsměvné se tady bavit o tom, jak můžeme být nyní eko, když ještě nedávno chodili lidé pro mléko ve skle se síťovkou a celé léto trávili na chatách bez koupelny a elektřiny. Bylo normální s ničím neplýtvat, vařit ze zbytků, zavařovat, opravovat,…
Katka se ptá: Co by podle tebe firmám pomohlo nebo ulehčilo přechod na udržitelnější a ekologičtější provoz?
Vojta odpovídá: Praktické návody a příklady jak na to (viz náš článek Přemýšleli jste o zeleném úklidu?) a znormálnění odpovědného přístupu. Zodpovědný se nerovná jen ekologický a ani jedno by nemělo být extremistické. Prostě zodpovědné podnikání je nový standard.
Vojta se ptá: Jaké jsou podle tebe TOP3 zdroje inspirace v ČR, pokud by kdokoliv chtěl změnit fungování firmy, ve které zrovna pracuje?
Katka odpovídá: To hodně záleží na tom, v čem se daná firma chce posouvat. Dá se na to dívat z hlediska fungování – pak bych doporučila třeba knihy od nakladatelství Jan Melvil Publishing, které vydává knihy jako Restart a jim podobné. Co se týče slušnosti a odpovědnosti, tak skvělou osvětu dělá Tomáš Hajzler, a projekt Slušná firma. Na Tomášově webu vás třeba hned trkne, že má otevřeně jiné ceny pro neziskovky, slušné firmy a ostatní firmy. Takhle nějak by mohly přece “znevýhodňovat” státy firmy, které produkují desítky % emisí ročně, ne?
Katka se ptá: Je někdo tvůj vzor v udržitelnosti (jedinec/firma/stát/…)? Jestli ano, tak proč?
Vojta odpovídá: Osobně mě inspirují spíše relativně menší podnikatelé, kde cítím autenticitu osoby zakladatele a hodnot týmu, než žebříčky globálních zodpovědných firem (viz např. Forbes), kde mám pocit, že motivace a aktivity jsou více hnány ekonomicky a za zodpovědné spíše proklamované následně.
Osobní příklady:
- Patagonia – miluji přírodu a hory a Patagonia je jedna ze značek, které podle mě spojují ekologii a kvalitu produktů.
- Sonnentor a Josef Dvořáček – byl jsem u něj loni a je to za mě etalon zodpovědného přístupu a sladění s top kvalitou.
- Etnetera – český příklad firmy, která má podobnou filosofii přístupu k lidem a společnosti (i když si občas někde konkurujeme).
- Tesla a Elon Musk – ano, spousta materiálů v bateriích a jejich získávání je opakem zodpovědného přístupu, ale mě se líbí málo známý fakt, že Elon zásadně tlačí na recyklovatelnost baterií, která je až 90% a od kritického množství elektromobilů očekává zásadní propad potřeby těžby vzácných kovů.
Vojta se ptá: A tvé vzory?
Katka odpovídá: Můj vzor je David Attenborough, který ve svém věku nesedí před televizí, ale vystřihl dokument Život na naší planetě, který hodně lidem otevřel oči. Dostal se totiž i k těm, kteří se do té doby o ekologii moc nezajímali. Mým dalším vzorem je Bryce Langston a jeho YouTubový kanál Living Big in a Tiny House, který inspiruje k jednodušším, minimalistějším a ekologičtějším variantám bydlení. Dnes má přes 4 miliony sledujících a inspirace bydlení z mnoha zemí. A pak mám oblíbeného “art-ivistu” z Islandu, který si říká Styngvi. Dělá ilustrace a grafiky, které lidem mohou změnit úhel pohledu na řadu důležitých témat. To jsou slavné osobnosti, ale myslím, že se zapomíná v debatě o odpovědnosti a ekologii na lidi, kteří žijí skromným a ekologickým životem naprosto přirozeně či intuitivně, nedávají to na žádnou sociální síť a nečekají za to od nikoho medaili. A takových je na světě mnoho.
Rozhovor vedli Kateřina Kang ze společnosti Econea a Vojtěch Foukal, spoluzakladatel agentury VISIBILITY DIGITAL
Rozhovor připravila Petra Kubálková
Přemýšleli jste o zeleném úklidu?
Uklízení, mytí nádobí, úklid pracovních stolů a podlah je každodenní záležitost. Udělali jsme si malý audit našich mycích a čistících prostředků používaných v naší firmě a zjistili jsme, že mnohé z nich obsahují chemikálie, které více či méně zatěžují životní prostředí, a naše zdraví. Rozhodli jsme se proto společně s úklidovou firmou minimalizovat negativní ekologický dopad, který naše kancelář zanechává a zároveň vytvořit zdravější prostředí pro lidi.
Jak jsme na tom s čistícími prostředky?
Čistící prostředky jsou nejrozšířenějším jedem na světě a mnohé z nich jsou mylně považovány za bezpečné. Podle Ekologického institutu Veronica se v České republice utratí za čisticí a úklidové prostředky ročně na hlavu 670 Kč, což je celkem více než 7 miliard Kč. Veronica také uvádí případovou studii, podle které se v Rakousku ročně spotřebuje jen v domácnostech okolo 70 000 tun pracích prostředků, 20 000 tun změkčovacích prostředků a 50 000 tun dalších čisticích prostředků. To už je velké množství. V Česku se podle průzkumu v každodenním prostředí běžně používá až 50 000 tun chemikálií a někteří vědci se domnívají, že 80–90 % rakoviny je způsobeno právě vlivy z vnějšího prostředí a tedy i čistících prostředků.
Co je na čistících prostředcích tak nebezpečné?
Hlavní problém jsou fosfáty, které způsobují eutrofizaci vod (způsobuje bujení vodního květu). Fosfáty se do určité míry dají odstranit v čistírnách odpadních vod, ale pouze, pokud je zařazen proces na odstraňování fosforu. Při nákupu mycího nebo pracího prostředku je tedy vhodné vybrat ten, který neobsahuje fosfáty.
Pak jsou tu čisticí prostředky ve sprejích, které obsahují tzv. hnací plyny, které poškozují ozonovou vrstvu. V neposlední řadě pak máme prostředky, které mají nevhodné obaly a zvyšují množství komunálního odpadu.
Kromě ekologických dopadů na Zemi je dalším argumentem, proč více využívat ekologické prostředky, lidské zdraví. Firma Lepší úklid popsala v článku “Proč je ekologický úklid důležitý?”, že v současné době minimálně 15% populace trpí různou mírou alergií a odborníci očekávají, že tento počet do roku 2025 vzroste na nejméně 50%. Podle článku je také vzduch uvnitř domů nebo kanceláří obvykle 2 až 5-krát více znečištěn než vzduch mimo vnitřní prostory. Úklid kanceláří a použité čistící prostředky se tak stávají velmi důležité.
Shrňme si to, proč je tedy dobré začít uklízet ekologicky?
- Ekologický úklid zatěžuje méně životní prostředí
- Ekologický úklid je šetrný k našemu zdraví
- Ekologický úklid je vhodný pro všechny lidi se zvýšenou citlivostí na chemikálie
Pro nás ve VISI je důležité podnikat udržitelným způsobem a tedy i naše firemní ekologická stopa. Zelenější čištění a úklid výrazně redukuje negativní ekologickou stopu, kterou zanecháváme na životním prostředí a nabízí zdravější pracovní prostředí pro nás pro všechny.
Začít u sebe?!
Možná si také myslíte, že jednotlivec nemůže změnit svět, ale opak je pravdou a můžeme začít každý u sebe doma a nebo v kanceláři. Projekty zaměřené na ekologii kladou důraz na osobní zodpovědnost. Hezky to shrnuli zakladatelé firmy Econea Pavel a Martin, kteří si stojí za tím, že “Každodenním hrdinou se stane každý, kdo nečeká až za něj změnu udělá někdo jiný, ale začne u sebe. Začne dělat věci jinak, lépe, směrem k udržitelnosti.”
Pokud si při čtení tohoto článku pohráváte s myšlenkou, že se chcete podobně jako VISI zavést zelený úklid, je důležité si uvědomit, že nejjednodušší je začít u čistících a mycích prostředků. Na začátek, bude asi nejlepší vyvrátit dva nejčastější mýty o ekologických čistících prostředcích.
Mýtus: Výběr ekologických čistících prostředků je poměrně omezený a jsou dražší.
Skutečnost: Dnes je na trhu k dostání velké množství ekologické drogerie i kosmetiky, a na první pohled se může zdát, že cena je vyšší, ale ekologické prostředky jsou velice koncentrované. Koncentrované přípravy pak mají nižší dávkování při zachování všech čistících vlastností.
Mýtus: I běžné čistící prostředky dnes musí dodržovat ekologické standardy.
Skutečnost: Nejprve je třeba rozlišovat pojmy “ekologicky šetrný výrobek” a “ekologický výrobek”. Výrobky označené jako ekologicky šetrný výrobek neobsahují pouze čistě přírodní látky, ale také již neobsahují skutečně škodlivé látky (tenzidy, fosfáty, chlor, amoniak, triklosan, syntetické vonné látky).
Ekologický výrobek musí splňovat řadu kritérií. Zohledňuje se podíl přírodních látek, přijatelnost výrobních postupů neohrožujících životní prostředí nebo kvalita a recyklovatelnost obalů. Jednou z možností, jak se lépe orientovat v této problematice, představuje systém ekologického označení. Doporučujeme navštívit např. webové stránky Ekologického institutu, na kterých se dozvíte více informací nejen o ekoznačení. Doporučujeme vám také nakupovat ve specializovaných prodejnách, které mají rozšířený a prověřený sortiment.
Pokud chcete jít ještě dál, můžete si vyrobit vlastní ekologické prostředky.
Proč zelený úklid v kanceláři a jak na něj?
Již před časem jsme se rozhodli stát se udržitelnou firmou a postupně nastavuje interní postupy v souladu s pravidly SDGs (Cíle udržitelného rozvoje) a zelený úklid spadá do cíle 12 – Odpovědná výroba a spotřeba, která nabádá firmy, aby předcházely vzniku odpadů, recyklovaly a zabraňovaly negativním vlivům na prostředí.
Pravidla pro naplnění cíle 12 jsou vlastně jednoduchá, stačí udělat audit čistících prostředků, jako jsme udělali my ve VISI a nahradit je ekologickými nebo alespoň ekologicky šetrnými. A na co dalšího je třeba dbát?
Nakupovat ekologické prostředky, které mají certifikaci, používat větší balení a snažit se vybírat takové prostředky, které jsou baleny v recyklovaných obalech, např. v papírových krabicích. Pak už stačí jen zajistit, aby úklidová firma respektovala vaše přání a roztříděný odpad vyhazoval do určených nádob.
A jaké prostředky jsme ve VISI vyměnili?
