Zkušenosti copywriterky, korektorky a přiznávám, že i vlastní zapomnětlivost, mě dovedly k vytvoření kouzelného souboru. Takového, který mi v mžiku díky zkratce Ctrl+F efektivně pomáhá jak se syntaktickou výstavbou textu, tak i mnohem častěji s pravopisnými „chytáky“. Materiálu jsem už nasbírala dost a jsem zvědavá, zda i vás tyhle jevy umí potrápit. Pojďme se podívat na první výběr několika z nich.

Tchýni byste přece nezapoměli vzít s sebou, když Vám dala naposled tak vyjímečně dobrý tip na viný sklípek – respektive 3 sklípky, v níchž často vzdává holt viné révě.

Bije vás snad něco v této větě do očí? Mělo by. A doufám, že to není pouze zvyšujícím se tlakem při asociaci na slovo tchyně.😉 Kde všude tedy řádil pravopisný šotek?

S dlouhým, nebo krátkým? V pravopisu na tom záleží!
Na tchyni je téměř každý krátký a málokdo se jí chce věnovat více času, než je nutné. Proto její působení neprodlužujte a pište ji jen jediným správným způsobem, a to s krátkým y. Stejně tak byste ve Slovníku spisovného jazyka českého nenašli jedinou zmínku o slově níchž. I v tomto případě jsem vás chtěla zmást zbytečným dloužením vztažného zájmena „jenž“ v 2. pádě mužského neživotného rodu. Tato pravopisná lahůdka bývá totiž dalším nerozlousknutým oříškem mnoha psavců. Nejste si stále jisti jeho používáním? Pak nahlédněte do této přehledné tabulky.

Zdroj tabulky

Teď už vám musí být jasné, že správnou podobou v našem souvětí je z uvedených variant pouze nichž. A to proto, že se před ním vyskytuje předložka. U výjimky ale takovou pomůcku nenajdete – je to prostě fakt. Sama o sobě potvrzuje svůj význam. A to, jak ji správně naškrábat na papír nebo vyťukat do kompu, si prostě musíte hluboce vrýt do paměti. Vždy ji píšeme s dlouhým tvrdým ý po v, NIKDY s měkkým dlouhým í po j. Nemá totiž nic společného ani s jímkou nebo jímáním vody u vás na zahradě, ani s vyjímáním se tmavé skvrny od ranní kávy na bílé košili vašeho kolegy.

Neposedná enka

Jedno sem, jedno tam. Někdy s, jindy zase bez. V některých případech mohou dokonce změnit význam slova (srov. ranní čaj vs. rané brambory). Kdo si to má pamatovat… Já, vy, v ideálním případě všichni Češi! Na n ve slově zapomněl prostě nesmíte zapomenout. Jinak si rovnou můžete začít tesat pomník k pravopisnému hrobu. Vlastně i tento kus kamene může být nápomocný k lepšímu zapamatování si správného tvaru slova.😉 U vinné révy je to jednodušší! Ať už budete večer koštovat chuť vinných hroznů ve vinném sklípku, nebo se po nich budete ráno cítit vinní, že si z onoho večera nic moc nepamatuje, vždy bude počet enek totožný – zdvojený.

Vám vs. vám?

Stejně jako u Ti vs. ti, Tobě vs. tobě, Vy vs. vy, Vás vs. vás, tak i u Vám vs. vám záleží na míře formálnosti a na množství příjemců, kterým text adresujete. V běžných textech klesá míra formálnosti, a proto není velkého V/T potřeba. Naopak jimi nic nezkazíte v každodenní e-mailové komunikaci, u které bude pouze jeden příjemce. Mrtvé duše ve skrytých kopiích v klidu přehlédněte.

Holt, občas holdujeme

Tady není o čem diskutovat – alternace t a d mění nejen druh jednotlivých slov (citoslovce vs. podstatné jméno), ale i jejich význam. Stačí si uvědomit, čemu vy osobně holdujete, a řešení je na světě. Pokud je to například sklenička něčeho dobrého večer po práci, tak je dost pravděpodobné, že si druhý den ráno povzdechnete od bolesti hlavy. Ale tak už to, holt, chodí.😊

💡 Tak už je to křišťálově jasné? Zkuste si na kousek papíru napsat ono souvětí z úvodu článku. Při 100% úspěšnosti by vám mělo vzniknout toto souvětí: Tchyni byste přece nezapomněli vzít s sebou, když vám dala naposled tak výjimečně dobrý tip na vinný sklípek – respektive 3 sklípky, v nichž často vzdává hold vinné révě. Nakolik jste se přiblížili správné variantě?

Tím, že si budete dávat pozor na často opakované pravopisné chyby, se z vás hned nestávají tzv. Grammar Nazi, aspoň tedy doufám 😉. A když občas dloubnete i do svého kolegy, nic tím nezkazíte. Alespoň se zase něco přiučí a do budoucna mu to dodá před klientem ještě větší punc. Nezáleží na tom, zda vás živí psané slovo nebo analytika. Všichni jsme Češi!

19. 6. 2018 | autor: Martina Konečná